Formule 1, daňový ráj, kasino, nádherná Grace Kelly, spousta lidí na malém prostoru (2 km čtvereční).
Monako mě překvapilo. Nepřipadala jsem si tam jako ve veřejném prostoru, spíše jako v nějakém městském safari, plném nablýskaných budov nasázených jedna vedle druhé. Na prostoru menším než je newyorský Central Park. Po silnici se prohání luxusní auta, přístav je plný nádherných jachet. Zkrátka místo, kde můžete pozorovat bohaté lidi v jejich přirozeném prostředí. :)
Do Monaka jsme přijeli navečer, zrovna se stmívalo, bylo dusné horko. Většina obchodů už byla zavřená, turistů, kteří se společně s námi drápali na kopec s Palais Princier, tedy s knížecím palácem rodu Grimaldiů, bylo málo. Výhled na celou zátoku a budovy rostoucí na strmých kopcích je dechberoucí. Zajímavé je, že Monaku snad není jediná pláž. Pouze přístavy a mola. V plavkách se ale v Monaku příliš neprocházejte. Být nedostatečně oblečen je zde zakázáno. Takže pánové - v kraťasích, bez trička a s hrdě vystrčenými upocenými pupky, jak se spousta z vás v letních měsících promenuje českými městy, by vás tu možná odvedla městská policie.
Jdeme se najíst do přístavu, Foursquare doporučuje místní pivnici Brasserie de Monaco. Stejně jako všechny okolní podniky je naprosto plná, ale u dlouhých stolů s lavicemi se dvě místa ještě najdou. Dáváme si burger s výbornými hranolkami a jejich pivem. Na to, že večeříme v Monaku, není cena nijak přemrštěná.
V městské části Monte Carlo to v noci žije. Před kasinem stojí dav turistů, kteří se baví tím, že pozorují, kdo vchází dovnitř. Muži ve smokingu, ženy v krásných šatech.Vlastně je to docela zábava, sedáme si na schody parku hned naproti kasinu. Tráva je tu neuvěřitelně zelená. Ehm, je to tím, že je umělá.
O půlnoci se vracíme na nádraží, které je vyhloubeno ve skále. V Monaku je zastavěný každý kousek půdy. Koukáme do výloh realitních kanceláři, menší byt v Monaku vychází tak na milion, dva. Eur. To je tak zrovna na návštěvu kasina. Tam mohou jako krupiéři pracovat údajně jen občané Monaka. Ti tam zároveň nesmí hrát. Nicméně, monacké občanství má pouze přibližně pětina lidí zde žijících a není snadné ho získat. Být pravý Monačan je totiž docela fajn - neplatíte žádné daně z příjmů.
Míjíme Boulevard Princesse Charlotte. Přemýšlím, jaké to může být být monackou kněžnou. (A vypadat jako Grace Kelly.)
Nočním vlakem se vracíme do Nice.
Foceno Nikonem D3100 // 35mm 1.8
Žádné komentáře:
Okomentovat